022: zápisník Pavla Kotrly

Uprostřed digitalizace

Elektronika proniká stále více a hlouběji do všech oblastí lidského konání. Možná tomu tak není všude a možná se tak neděje stejně intenzivně, ale té vrstvy deseti procent nejbohatších obyvatel zeměkoule a zároveň největších konzumentů se to zcela jistě týká osobně. Tedy té vrstvy, do které patříme my všichni, kteří jsme vlastníky osobního počítače. Vliv všeobecné digitalizace, a to i kultury, je dobře patrný, stačí se jenom porozhlédnout kolem sebe. Přitom je jasné, že se jedná o jev, který se bude šířit i do těch oblastí, kam dosud nepronikl. Ostatně právě na podporu tohoto pronikání je namířena řada aktivit, a to s nejrůznějšími zájmy. Velké korporace si nechtějí nechat uniknout nové zákazníky a nechtějí je přenechat konkurenci, několik jedinců má pak snahy o něco filantropičtější. Aktivit druhých je neskonale méně.

Jednou z nich je snaha o původně stodolarový notebook (http://www.laptop.org/) určený nejenom pro děti z chudších rozvojových oblastí. Jeho cena sice zatím narůstá (http://www.root.cz/clanky/2b1-notebook- pro-deti/ ), ale do výroby již směřuje. Ostatně milá hračka, kterou bych díky jeho ceně, hmotnosti a napájení na kliku — a koneckonců i upravenému operačním systému Linux (http://fedora.redhat.com/) — chtěl mít taky. Zcela jistě raději než některou z nově uváděných čteček elektronických knih (http://palmare.idnes.cz/HardwarePDA/ctecky_ ebooku061003.html). Ty postupně, hlavně díky mobilům s velkými displeji, pronikají mezi širokou veřejnost.

Stačí tato dvě zařízení porovnat. Jedno z nich nabízí za nižší cenu mnohem širší variabilitu využití. Přesto je však řada důvodů, proč volit i specializované zařízení (http://www.grafika.cz/art/vse/sonyreader.html). Pro mne by však byl levný laptop poháněný vlastní silou vhodnější a zcela jistě využitelný k mnoha dalším činnostem, ponejvíce jako náhrada na elektrické síti nezávislého psacího stroje, na jehož zaprášený a již léta neotevřený kufr někdy s nostalgií upřu zrak.

Bude-li, jak je zvažováno, s tímto laptopem dodávána na DVD též svobodná encyklopedie Wikipedia, konkrétněji její anglická mutace (http://en.wikipedia.com), která již nyní obsahuje přibližně jeden a půl milionu článků, rozšíří se řadě lidí netušeným způsobem kulturní obzor a přístup k dosud nedostupným informacím. Nás může mrzet, že se tak bude dít pravděpodobně výhradně prostřednictvím angličtiny a nebude se to dít pomocí knih. Ale proces čtení zůstane zcela jistě zachován. Ostatně podobným způsobem by bylo možno nabídnout i řadu knih, které jsou dostupné například v rámci projektů Guttenberg (http://www.gutenberg.org/catalog/ ) nebo Google Books (http://books.google.com/), kde je například přehledně podáno dílo jednoho z největších klasiků světové literatury (http://books.google.com/googlebooks/shakespeare/).

Digitalizace a její prorůstání společností však přináší krom nesporných výhod i řadu problémů a ne všechny se daří v daném okamžiku uspokojivě řešit. A tak nakonec i průkopníci a propagátoři nových technologií sami dají často přednost zdravému rozumu a tradičnímu řešení. Příkladem může být Bill Gates, který namísto nejisté digitalizace archivu Corbis (http://pro.corbis.com/) uložil miliony skleněných desek a negativů do bezpečí opuštěného dolu.

vyšlo v časopise Host 2006/9