021: zápisník Pavla Kotrly

Potíže s Günterem Grassem

Čas od času se jméno spisovatele kupodivu ocitne i na titulních stránkách českých novin. V našich zemích již věc takřka nevídaná a exotická. Bohužel takřka stoprocentně z příčin mimoliterárních. Naposledy se tak stalo v souvislosti s autobiografií Beim Häuten der Zwiebel (Když se loupe cibule) Güntera Grasse (http://www.guenter-grass.de/ggrass/index.shtml) a jeho zveřejněným přiznáním k mladistvému členství v jednotkách SS.

Povstal nevídaně početný zástup mravokárců a komentátorů, který se zpravidla spravedlivě rozhořčoval a měl potřebu sdělovat svou pravdu. Velká část té plejády hlídačů počestnosti, zahrnující jak politiky, tak i komentářové odborníky na všechno, vzbuzuje dojem, že dotyční si ještě tak právě někde přečetli encyklopedické heslo (http://de.wikipedia.org/wiki/Günter_Grass), ale s dílem tohoto autora se jinak nesetkali.

Ale ponechme stranou politické souvislosti. V celé diskuzi pramenící z jednoho přiznání, a je celkem jedno, zda pozdního, či naopak včasného, se především v tištěných médiích někam do pozadí vytratily informace o tom, že Günter Grass je nejenom osoba veřejně činná, ale že je to především romanopisec, ale také básník, esejista, dramatik, sochař a grafik. Od roku 1958, kdy publikoval svou prvotinu a nejznámější knihu Plechový bubínek, proslavenou též filmovému zpracování, se stal autorem řady celosvětově uznávaných děl. A je důležité také připomenout, že Nobelova cena, kterou obdržel v roce 1999 (http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/1999/grass-bio.html), mu byla udělena za literaturu a ne za mravnost, čestnost, statečnost nebo dokonce politiku.

A tak kupodivu internet se svou aktuálností a hypertextovostí působí díky své ohromné databázi v tuto chvíli jako určitá protiváha aktuálního informačního zájmu o pouhé úzce vymezené spektrum informací. Samozřejmě, všechna ta aktuální diskuze je na internetu také, z těch zajímavějších uveďme příspěvky Dušana Třeštíka (
http://vulgo.net/index.php?option=com_content&task=view&id=540) a Jana Šíchy (http://www.literarky.cz/index.php?p=clanek&id=2726). Možná, že krátkodobě budou internetové vyhledávače ukazovat načas na prvních místech odezvu této diskuze, ale postupně bude pozapomenuta. Věřím, že nakonec budou na předních místech zase figurovat odkazy literární, jako například rozhovor s autorem v The Paris Revue (https://www.theparisreview.org/viewinterview.php/prmMID/2191) z roku 1991, ve kterém se lze třeba dočíst, proč se Günterovi Grassovi zdá zobrazení kostela ve filmovém zpracování Plechového bubínku málo věrohodné. A to, že nehodlá odejít z veřejného života (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_view.php?id=207614) nám bude celkem jedno. Hlavně pokud nebudou zapomenuty jeho knihy, a to by neměly. Koho však otázky spolu spojené nepřestávají trápit, ten může navštívit konferenci Günter Grass (Literatura - Sztuka - Polityka / Günter Grass. Literatur - Kunst - Politik) (http://republika.pl/grass-gdansk/konferenz2007.html), která se příští rok koná v Gdaňsku. Já si raději koupím některý z jeho románů.

vyšlo v časopise Host 2006/8