001: zápisník Pavla Kotrly

Návrat do minulosti

Kdo by se byl před pár lety, v době internetového pravěku, nadál, že po čase projdou proměnou i literární „dinosauři“ a budou mít své internetové stránky? Jak je vidět, postupně se daří překonávat strach z nového média. Ohlédneme-li se zpět, vidíme sice stránky se strašným designem, plné chyb typografických, pravopisných, syntaktických, nefungujících odkazů a s velmi malou informační hodnotou, ale přesto svými čtenáři navštěvované. V uplynulém desetiletí jsme prostě byli svědky náhlých změn, které mnohé zpočátku zaskočily. Technika, možná až nečekaně prudce, vpadla do literatury, tedy do oblasti, kde nebyla očekávána. Za poměrně krátké období se mnohé změnilo, třeba březen, přestal být měsícem knihy a nyní je měsícem internetu. Aspoň pro širokou veřejnost. Počítač se stal běžnou a dostupnou součástí domácnosti. Málokoho již pohorší, zaslechne-li, že ta a ta báseň, povídka nebo kniha byla napsána na této ďábelské mašince. Stejně tak dostupným se ve větší či menší míře stal i internet. Posledních deset let ukázalo, že ne všechna očekávání optimistů mohou být naplněna. Nevyplnily se zatím ale ani katastrofické scénáře pesimistů. Vzpomínám na literární setkání v Bystřici pod Hostýnem v roce 1999, kdy internet byl v publiku ještě poměrně velkou částí literární obce vnímán spíše s nedůvěrou a s velkými rozpaky. V té době ještě neměl své stránky ani Host (http://www.hostbrno.cz), ani Tvar (http://archiv.ucl.cas.cz/?path=Tvar), ani Literární noviny (http://www.literarky.cz), ale už se na webu daly při troše dobré vůle najít z tištěných periodik Ikarie (http://www.ikarie.cz), Souvislosti (http://www.souvislosti.cz), Proglas (http://www.cdkbrno.cz/proglas.php), Texty (http://www.inext.cz/texty), Živel (http://www.zivel.cz), z těch pouze elektronických třeba asi dnes nejnavštěvovanější český literární portál Písmák (http://www.pismak.cz), nebo Tramvaj načerno (http://www.tramvaj.cz). Jako jeden z přetrvávajících optimistů nadále věřím, že toto médium je a bude literatuře příznivě nakloněno. Nesmíme však zapomínat, že nemá přímý vztah k její kvalitě.

Není náhodou, že v počátcích české internetové literatury hráli prim tvůrci s kladným vztahem k technice a programování, tedy lidé tradičně nakloněni literatuře vědecko-fantastické. Snad to není jen nostalgie, ale mám dojem, že bývalé hvězdy této oblasti postupně vyhasly nebo vyhasínají. V mnoha případech tak zůstávají na internetu viset již jen dřímající archivy (Ikárie (http://www.ikarie.cz), Amberzine (http://amber.zine.cz/amber/index.htm)). Vždyť i kdysi všudypřítomný Ondřej Neff se svým Neviditelným psem (http://pes.internet.cz/), kdysi velmi citovaným zdrojem informací, postupně ztrácí dech. Také Psova literární sekce Litery Viktora Šlajchrta patřívala k hojně navštěvovaným. Přesto však nadále funguje Sarden, sci-fi rubrika tohoto elektronického deníku. A mimochodem, vzpomene si ještě někdo, že na těchto stránkách začínaly vycházet i Britské listy (http:///wwww.blisty.cz) Jana Čulíka, které kulturu a literaturu rozhodně nezapomínají pravidelně glosovat?

O tom, že vztah Čechů k internetu není vždy jednoznačný, svědčí i zánik časopisu stejného jména (archiv je ještě stále dostupný http://www.inetmag.cz), jediného periodika věnovaného pouze této problematice. Přinášel nejenom poměrně kvalitní a nestranné zpravodajství ze světa technologií a internetu, ale i tematicky tříděné odkazy, přičemž nezapomínal ani na literaturu, filozofii a vůbec kulturu obecně. Kupodivu v jiných státech takovéto časopisy nadále vycházejí a nevedou si špatně. Ale třeba i u nás někdy opět vznikne potřeba podobného časopisu.

Milí čtenáři, přijměte na úvod tento drobný výlet do hlubin čekého literárního kyberprostoru, příště už podnikneme exkurzi do žhavé současnosti. Zaměříme se na blogy, na stránky, a to nejenom osobní, které jsou aktualizované pomocí poměrně vyspělých publikačních systémů, tedy díky technologii, která byla před časem zpravidla velmi nákladná a dostupná spíše redakcím velkých vydavatelství a nakladatelství. Jedná se o fenomén, který v posledních dvou letech v mnohém formuje současnou tvář internetu a ke kterému by lidé od pera mohli mít víc než kladný vztah.

vyšlo v časopise Host 2004/7