Díky stále vyspělejším technologiím, které se budou i nadále zlepšovat, máme možnost nahlédnout do ulic a oken domů z rychle rostoucího počtu lokalit (http://maps.google.com). Je jen otázkou času, kdy bude pokryta větší část území. Můžeme také porovnávat historický vzhled území se vzhledem současným (http://mapy.cz). Můžeme si svět zobrazit do stále podrobnějších detailů pomocí přesných souřadnic. Popisnost se šíří v nebývalém měřítku. Automaticky generované hypertextové odkazy vás rády přenesou v textu čteném na počítači na mapu s konkrétním místem. Zároveň se však prostor kolem nás s jeho virtuální rekonstrukcí zmenšuje a vzdálenosti se zkracují. Ubývá prostor k dohadům, představám a fantazii. Ale „naštěstí“ je zde i druhá strana mince. Pomalu ztrácíme schopnost otevírat jen před několika lety získaná digitální data. Někdy nelze otevřít pouze textové soubory, alternativa se však odehrává v globálním měřítku. Tedy tam, kde počítače pronikly. Právě malá trvanlivost digitálních dat může zapříčinit, že s výraznějším rozšířením elektronických knih se literatura ještě více dostane na úroveň spotřebního zboží. Z hlediska nakladatele možná dobrá zpráva. Z hlediska čtenáře? Knihu napsanou před padesáti lety nebo sty lety bez problému otevřu i dnes. Mám obavu, že s počítačovými soubory to tak lehce nepůjde.
Magie literatury spočívá především v její schopnosti vyvolávat v našich myslích obrazy lehké, křehké, proměnlivé a prchavé, při novém čtení textu jiné. Což je zároveň i její nevýhodou, která čtenáře odvádí již k obrazům interpretovaným, méně náročným a stravitelnějším. Přesto však si každý z nás při čtení některé z knih řekl, ta místa bych chtěl navštívit, nebo aspoň vidět, jak vypadají. Pro tyto okamžiky jsou zde stránky Literary Locales (http://www.sjsu.edu/depts/english/places.htm), které přinášejí více než tisíc odkazů na stránky s fotografi emi vztahujícími se k nejznámějším dílům světové literatury. Homérova díla a cesty argonautů tak hned dostanou jiný rozměr, jaksi zemitější, realističtější. Opomenuta nejsou ale ani literární díla poslední doby. Minimálně autorku Harry Pottera zde najdete. Na další stránky se dostanete i bez tohoto rozcestníku. A tak není těžké prohlédnout si Paříž z detektivních románů mého oblíbeného Daniela Pennaca (http://www.terresdecrivains.com/article.php3?id_article=154) nebo místa, ve kterých se odehrával děj románu Umberta Eca Foucaultovo kyvadlo. Proč se však na cesty vydávat jen virtuálně? Vždyť existují i specializované cestovní kanceláře (např. http://www.literarytraveler.com), které vás rády dopraví na místo děje vašich oblíbených knih.
Bohužel, při troše štěstí je snadné v obrazech dohledat již většinu míst na zeměkouli a některá už i mimo ni.
Jako protipól lze navštívit Blind Atlas (http://www.blindatlas.com) věnující se fi ktivním literárním místům. Stránek s podobnou tematikou je mnoho. Zvláštní pozornost budí kniha Itala Calvina (http://italocalvino.it) Neviditelná města, která je mezi staviteli virtuálních míst velice oblíbená. Českých stránek na toto téma není mnoho a snad ani nestojí za zmínku. Možná jen jedny stránky volně s touto tematikou svázané, které jsou věnovány knize Karla Hynka Máchy Hrady spatřené (http://www.sweb.cz/petrfabian/macha.htm) a které k jeho kresbám nabízejí pandán v podobě aktuálních fotografií.
vyšlo v časopise Host 2007/7