017: zápisník Pavla Kotrly

Česká nakladatelství mají ráda své autory

Internet, konkrétně pak jeden z jeho stále aktuálních fenoménů - weblogy, ovlivňuje prodejnost knih tak, že se vedou oficiální diskuse už i na tak významných setkáních nakladatelů, jako je například Londýnský knižní veletrh (http://lbf-virtual.com/). Zda je tomu tak i u nás, nelze s jistotou potvrdit, neboť literatuře, navíc české, se mnoho českých bloggerů nevěnuje (http://www.odaha.com/), nebo je těch kvalitních jen málo. A tak zatím je to jen diskutabilní otázka nepodložená potřebnými fakty.

Dosud u nás ani neexistuje taková provázanost bloggerské komunity s nějakým konkrétním internetovým obchodem, jako například u anglicky píšících bloggerů s Amazonem (http://www.amazon.com), kdy lze přímo na svých stránkách provozovat jakýsi list přání, který odkazuje na konkrétní tituly, které čtenáři těchto stránek mohou svým autorům zakoupit a vyjádřit jim tak svou podporu. Nakolik by byla tato strategie úspěšná v českém prostředí nevím. Svou roli zde zcela jistě hraje poměrně vysoká cena knih i poštovného. Možná by to vůbec nefungovalo, ale zatím zde tato možnost ani neexistuje, nebo o ní přinejmenším nevím. Pokud mi tedy neuniklo, že by některé z českých internetových knihkupectví podobné vytváření listu přání umožňovalo.

Internetových obchodů s knihami je dost a zkušenosti s nimi jsou víceméně dobré. Své zákazníky si našly a další určitě přibudou. Všimněte si ale, že všechny tyto stánky nabízejí a opakují standardní informace. Chcete-li se něco podstatného dovědět, musíte stejně pátrat jinde. Nic divného, proč by měly dělat více, tato povinnost je, nebo měla by být na straně nakladatele. Je s podivem, že lidé pracující s informacemi mnohdy zdařile ignorovali jiný typ informačního média, které může spokojeně existovat vedle tradičních informačních kanálů a doplňovat je.

Záměrně ponechám stranou nakladatelství věnující se překladové literatuře a zaměřím pozornost na ta, která vydávají původní českou tvorbu. Až donedávna jsem za svého informačního favorita považoval stránky zaniklého nakladatelství Petrov, které své autory v tomto ohledu opravdu hýčkalo a bylo zde k nalezení vše podstatné. Nyní tuto roli převzaly stránky nakladatelství Host, které jim v minulosti vždy zdatně sekundovaly. Je zde více stránek nakladatelství, které o svých autorech informují: VetusVia, VolvoxGlobator, Paseka, ale třeba i Argo. Ale jsou i taková, která příliš informací neposkytují, nebo u kterých je nalezení informace opravdu intelektuálním výkonem. Těch však valem ubývá, a tak nakladatelům naštěstí není příliš čeho vyčítat.

Co je však zarážející, je dosud velmi nízký počet autorských stránek. Jako by autorům nestálo za to prezentovat se před svými čtenáři a seznamovat se s nimi tím nejlevnějším způsobem. Zvláště to nechápu u autorů, kteří si stěžují, že je nikdo nezná, a proto se jejich knihy nekupují. Vždyť není ani zapotřebí vynakládat prostředky za profesionální zpracování, mnohdy zcela postačí služby ve typu bloguje, blogger, lide.cz, které umožňují vytvářet stránky takřka bez jakýchkoliv znalostí (http://blog.vozovna.cz/1141391840-vyjde-knizka-o-tvorbe-blogu.html). Že to funguje se lze přesvědčit třeba na stránkách Jana Jandourka (http://janjandourek.wz.cz/blok/). Proč tomu však tak není ve více případech, netuším.

vyšlo v časopise Host 2006/4