003: zápisník Pavla Kotrly

Česká literatura ve světě

Když jsme nedávno pořádali pro začínající zahraniční bohemisty překladatelský tábor (http://prekladatelskytabor.kotrla.com), tak mne asi nejvíc potěšil pohled na cizince sedící v babím létě na zelené louce a bavící se mezi sebou česky o české literatuře. Byl to první ročník, a tak koneckonců příjemně překvapil už jejich příjezd. Zvláštní pocit. Donutil mne trošku podrobněji se porozhlédnout po internetu a podívat se, jak je na něm česká literatura prezentována, když už o ni stále existuje zájem i za hranicemi našeho jazykového prostoru, a které stránky lze doporučit. Asi nejjednodušší je případné zájemce o naši literaturu rozdělit na dvě skupiny, na ty kteří rozumí česky (o tom existenci těchto jedinců se můžete přesvědčit na http://www.livejournal.com/community/mluvime_cesky/) a na ty, kteří se musí spolehnout na stránky cizojazyčné.

Předpokládejme, že první, co takového obeznámenějšího zájemce napadne je, že do některého z mnoha tuzemských vyhledávačů vyťuká „česká literatura“. Je možné vyzkoušet i nejkvalitnější český fulltextový vyhledávač Jyxo (http://jyxo.cz). Ten pro uživatele internetu, co mají problémy s rozlišením záludných „i“ a „y“ pak zprovoznil i adresu http://jixo.cz. Taky cesta, jak se vypořádat s velmi palčivým problémem mnohých uživatelů internetu. Doufejme jen, že jazykovědci tento trend nebudou „brzi“ následovat. Povětšinou tyto vyhledávače opravdu zobrazí výsledky, které mají nějakou informační hodnotu. Ve většině případů pak přímo odkazují na komerční stránky Česká literatura (http://www.ceskaliteratura.cz), ale některé i na stránky Ústav pro českou literaturu AV ČR (http://www.ucl.cas.cz/) a na Čítanku (http://www.citanka.cz), která přináší texty ze starší české literatury.

Co však zbývá ostatním zájemcům, kteří češtinou nevládnou? Pokud nehledají konkrétního autora, pak se asi opět budou snažit získat nějaké obecné informace. Poměrně slušné, ale jedním směrem orientované informace nabízí Catholic encyclopedia(http://www.newadvent.org/cathen/04598b.htm), trochu skrovnější jsou pak články na Columbia Encyclopedia (http://www.bartleby.com/65/cz/Czechlit.html) a na Wikipedii (http://en.wikipedia.org/wiki/Czech_literature), která ale zase obsahuje řadu užitečných odkazů na další zdroje. Navíc je u tohoto zdroje velká pravděpodobnost, že se bude nadále obnovovat a rozšiřovat. Koneckonců, co brání čtenářům se tohoto „svobodného“ a volně editovatelného projektu zúčastnit? Vzhledem k různojazyčnosti snad ani jazyková bariéra.

Až doposud to jsou stránky zabývající se spíše obecně známou historií, ke které se dá při troše námahy dopátrat i v zahraničí dostupných tištěných publikacích. Ale najít na internetu aktuální zpravodajství o české literatuře v některém z cizích jazyků je už poněkud obtížnější. Sice A9 (http://a9.com), poměrně čerstvě zprovozněný vyhledávač provozovaný Amazonem (http://amazon.com) největším internetovým knihkupectvím na světě, podává také ucházející výsledky i při dotazech na českou literaturu, ale přece jenom to není to pravé ořechové. Více informací poskytnou stránky některých zahraničních univerzit. Zde bych vyzdvihl asi dva zdroje. Prvním jsou rozsáhlé stránky, které delší dobu připravuje James Naughton (http://users.ox.ac.uk/~tayl0010/czech.html), druhým pak stránky University of Glasgow(http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic).

K asi nejužitečnějším stránkám mimo univerzity patří server Ceslit (http://ceslit.org/), který přináší informace nejenom z české literatury, ale všímá si i ostatních středoevropských literatur, a s ním propojený magazín Centomag (http://www.centomag.org), který zveřejňuje anglické překlady současných žijících autorů. Domnívám se, že až doposud se dařilo posledně jmenovaným stránkám zveřejňovat poměrně reprezentativní výběr, který dokáže aspoň částečně zprostředkovat aktuální dění na naší literární scéně. Škoda, že podobných stránek neexistuje více. A tak nás může jenom mrzet, že zaniklo nakladatelství Catbird Press (http://www.catbirdpress.com/), které se specializovalo na překlady české literatury a patřilo k nejvýznamnějším propagátorům a jehož nabídka byla přece jenom rozsáhlejší než u podobně zaměřeného Twisted Spoon Press (http://www.twistedspoon.com/).

vyšlo v časopise Host 2004/9