016: zápisník Pavla Kotrly

Písmenka na malých obrazovkách

Poměrně dobře je znám fakt, že co se týče počtu uživatelů připojených k internetu, nepatříme mezi země pohybující se na předních pozicích. Již dnes se však přes internet prodá více než patnáct procent knih (http://www.lupa.cz/clanky/kdy-se-vetsinaceskych- knih-proda-pres-internet). Nejedná se však o prodej elektronických knih, jak by se u tohoto média dalo očekávat. Pravda, důležitý je samotný obsah knih, tedy text, nikoliv forma, ale přesto se přes opakovaná prohlášení masivní nástup elektronických knih stále nekoná. Nejenom u nás, ale ani ve světě. Snad je na vině představa, že se ztrátou elektrické energie nebo poruchou zařízení přijdu o pracně schraňovanou „knihovničku“. Představa je to krajně nepříjemná.

Dále je zde snaha velkých firem propagovat vlastní uzavřené formáty (Microsoft, Adobe), které umožňují ochranu dat a nepřenosnost textů mezi různými zařízeními. Z pozice autora možná výhoda, z pozice čtenářů jednoznačná nevýhoda. I to je jeden z důvodů, proč je pro výměnu knih stále rozšířen obyčejný textový soubor nebo formát PDB, původně určený pro elektronické osobní diáře firmy Palm.

Neposledním důvodem pak je stále velmi vysoká cena zařízení primárně určených pro čtení elektronických knih. Byť jsou zdůrazňovány výhody, jako je například velmi vysoká výdrž na jedno nabití (cca 7 500 stran u nejnovějšího modelu Sony Reader), je zřejmé, že vysokou cenu zatím vyvážit nemohou.

Nespornou předností elektronických knih jsou minimální nároky na prostor. Ten, kdo vlastní jen několik stovek knih, ví, že si postupně řeknou o nové a nové prostory, původně pro ně ani neurčené. Ve srovnání s tím je jedno DVD obsahující stovky nebo tisíce knih neuvěřitelně úsporným způsobem uložení svazků.

Přestože jsem přečetl na těchto zařízeních poměrně velké množství knih, nijak jsem se pro tento způsob četby nenadchl. Zjistil jsem, že některé knihy takto číst vůbec nedovedu. Nejde samozřejmě o to, že by to nešlo technicky, vzpírá se tomu však jejich obsah. Hlavně poezie se tak číst nedá, nebo aspoň já to neumím. Také nabídka Palmknih (http://www.palmknihy.cz/), jednoho z nejrozsáhlejších bezplatných českých zdrojů, není v této kategorii nejrozsáhlejší.

Navíc je stále patrná snaha autorů své původně on-line publikované knihy vydat tiskem. Příkladem může být Flotila Země (http://flotila.bloguje.cz). Nic na tom nemění ani skutečnost, že již nyní i v českých zemích existují školy, ve kterých notebook plně nahrazuje tištěné učebnice, případně další knihy. Avšak kniha vydaná tiskem je pro autora stále prestižní záležitostí. Uvidíme, jak dlouho to bude akceptovat čtenář. Přiznejme však, že i knihy publikované on-line nabízejí řadu zajímavého. Stačí si přečíst román Bod nula Petra Koubského (http://www.novinky.cz/archiv/Index/Archiv/autori_koubsky.html) i s dovětkem o jeho vzniku (http://www.novinky.cz/archiv/Index/Styl/3868.html). Vždy budou oblasti, ve kterých klasické knihy v tištěné podobě budou nezastupitelné. Elektronické knihy, které jsou redukovány pouze na text a jeho obsah, určitou estetickou hodnotu jednoduše nahradit nemohou. Snad proto ani odpověď na otázky, zda nahradí elektronické knihy tištěné nebo zda se jich více prodá přes internet, není zase tolik důležitá. Prozatím se klasické knihy stále prodávají

vyšlo v časopise Host 2006/3