029: zápisník Pavla Kotrly

Méně známí, ne však na okraji

Nedá se tvrdit, že by scéna českých literárních časopisů byla příliš košatá (http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vycházejících_českých_literárních_časopisů). Vědomě v tuto chvíli pomíjím již známá internetová periodika (například Dobrou adresu http://www.dobraadresa.cz která v tuto chvíli vychází již sedmým rokem), jejichž řady zanedlouho rozšíří dosud tiskem vycházející Aluze (http://aluze.cz). Je proto poněkud mrzuté, že nejsou pořádně v provozu stránky Psího vína (http://www.volny.cz/psi.vino), které se sice s posledním číslem 39 znovu hledá, ale aspoň o dostupnosti nového čísla s novou redakcí by na svých stránkách informovat mohlo. K dalším mrzutostem také patří, že již hodně dlouho čekáme na nové stránky časopisu Weles (http://www.welesrevue.cz), nebo že vlastně vůbec nejsou k nalezení stránky Pandory, nebo že končí i svého času úspěšný a známý projekt Tramvaj na černo (http://www.tramvaj.cz). Škoda. Při procházení onoho nepříliš velkého počtu kvalitních českých literárních stránek se leckdy může poutníkovi stát, že na něj sedne únava. Ale co, k cestování, byť jen kyberprostorem, to nějak patří. A občasné sejití z hlavních cest pak ukazuje, že stále existují k navštívení zajímavá místa, ležící dál od těch nejznámějších. A doposud jim nebyla věnována pozornost.

Dnes zde uvedu dva projekty, které existují pouze v internetové verzi. Tím prvním je stále zajímavější Wagon (http://www.almanachwagon.cz) s podtitulem Literární almanach on-line, se kterým se na internetu můžeme čtvrtletně setkávat od roku 2004 pravidelně. Jeho stránky nabízejí střídmou a vyváženou grafiku, příjemný grafický doprovod. Stylizace almanachu do podoby vagónů přivážejících pravidelný náklad literatury je příjemným osvěžením. Potěšující je i taková drobnůstka, jako je možnost stažení aktuálního čísla v podobě PDF souboru určeného pro tisk. Ze stránek je patrné, že těžiště je vždy svázáno s aktuálním číslem. Jejich úroveň má vzestupnou tendenci a objevuje se na nich stále více známých jmen. Je ale také důležité, že stránky almanachu nejsou zahleděny pouze do sebe a jen k vlastní tvorbě, ale komunikují i s okolím a nabízejí i stránku aktuální události. Wagon je jedním z projektů, který dokazuje, že literatura na internetu stojí za pozornost. Ale abych jen nechválil. Z technického hlediska by za pozornost stálo zvážit dosavadní způsob navigace po stránkách, neboť v některých chvílích je trochu nepřehledný.

Druhým takovým jsou stránky Čmelák a svět (http://zebry.cz/cmelakasvet.cz), které navazují na tiskem vycházející občasník básníka Petra Motýla (http://zebry.cz/petrmotyl/). Básníka, kterého není širší literární veřejnosti snad třeba představovat a který stál u vzniku několika zajímavých projektů (například časopis Modrý květ). Stránky nepostrádají zdravou dávkou humoru, kterého je kupodivu v internetové literatuře pomálu a jímž se od ostatních projektů dost odlišují. Tuto otázku si ostatně kladu často: čím to, že autoři publikující jen na internetu se berou zpravidla tak vážně? Nedostatkem sebevědomí? Nevím... Ale zpátky ke Čmelákovi. Pravda je, že aby v něm čtenář nalezl zalíbení, musí být asi naladěn na podobnou vlnu. Najdete zde recenze, fotografie, básně, překlady, zkrátka obvyklou všehochuť literárního časopisu. Zde však jen v hypertextové podobě a s průběžnými aktualizacemi. Autorský okruh není nejrozsáhlejší, ale právě to projektu dodává ve výsledku punc osobitosti a pro čtenáře tyto stránky představují jeden z ostrovů v záplavě stejnorodosti.

vyšlo v časopise Host 2007/6