013: zápisník Pavla Kotrly

Encyklopedie

Informačních zdrojů skýtá internet nepřeberné množství. Lepších, horších i těch špatných, přesto však navštěvovaných. V této záplavě informací se však vyskytnou situace, kdy zatoužíte po ověřených informacích. Mluvíte-li anglicky, pak nemáte větší problém. Z těch „klasických“ knižních je tu volně dostupná Catholic Encyclopedia (http://www.newadvent.org/cathen/) či Columbia Encyclopedia (http://www.bartleby.com/65/). Potřebné informace lze zpravidla získat na Britannice (http://www.britannica.com/), nebo Enkartě (http://encarta.msn.com/), jedná se však pouze o torza hesel. Výhodou posledních dvou zdrojů je skutečnost, že obsahují vždy ty nejaktuálnější informace.
Získat však podobně rozsáhlé a ověřené informace z oficiálních českých zdrojů je pravděpodobně nemožné. Jen velmi malé torzo z požadované informace nabízí portál Coje.to (http://coje.to/), který slučuje databázi tří tištěných encyklopedií. Bohužel však neobsahuje databázi již zaniklého ambiciózního projektu plně české encyklopedie Diderot. Po té na internetu zůstaly jen zmínky. V současnosti nejrozsáhlejší česká encyklopedie Universum (http://www.universum.cz), krom spolupráce s Coje.to, pro jistotu nenabízí nic, než informace o cenách jednotlivých vydání, které ostatně nejsou nijak strašné. A tak českým uživatelům internetu nezbývá nic jiného než se obracet na volně dostupné zdroje. Nejprve jmenujme ty méně rozsáhlé, ale přece jenom známější: Mozek (http://mozek.cz/), Co je co (http://www.cojeco.cz/), Vševěd (http://www.vseved.cz/), ze stránek specializovaných na literaturu pak encyklopedii na http://literatura.kvalitne.cz/.
V anglicky mluvících zemích se uznávaným a citovaným zdrojem informací v krátké době stala svobodná encyklopedie Wikipedia (http://www.wikipedia.com), která existuje od roku 2001. Navazuje však na dřívější a průkopnický projekt Nupedia. Tato mnohojazyčná encyklopedie se hlavně ve své anglické verzi (http://en.wikipedia.com), která obsahuje více než 796 000 hesel, stává se uznávaným a hojně citovaným zdrojem informací. Českou verzi najdete na http://cs.wikipedia.com a prozatím obsahuje více než 18 000 hesel.
Poměrně zásadním problémem celého projektu je skutečnost, že zakládat hesla a editovat je může kdokoliv. Sám zakladatel encyklopedie Jimmy Wales uvádí, že hlavní problém projektu spočívá v nekvalitních záznamech (http://www.theregister.co.uk/2005/10/18/wikipedia_quality_problem/). Jeho bývalý spolupracovník Larry Sanger pak již před časem prohlásil, že problém tkví v až přílišném antielitářství (http://www.kuro5hin.org/story/2004/12/30/142458/25). Nezbývá než s nimi souhlasit. Jsou zde však rozdíly. Zatímco anglicky mluvících editorů je velká spousta, česká komunita tak rozsáhlá není a možná ji zatím chybí i patřičná kritická reflexe zvenčí (http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/wikipedia-se-potyka-s-nekvalitou). Navíc je rozdělena osobními spory, což je při její velikosti palčivý problém. Ale probíhají zde také třeba spory o podobě českého pravopisu, které vnímání jazyka mnohdy vrací do hlubin 19. století.
Je těžké zachovat si při cizím zásahu do vašeho dítka chladnou hlavu. Přesvědčili se o tom tom mnozí ze spolupracovníků tohoto projektu. Řada z nich rezignovala. Nová a často velmi kvalitní hesla však vznikají dál. Někdy v budoucnu se podíváme na zoubek těm literárním, která se v tomto unikátním projektu vyskytují.

vyšlo v časopise Host 2005/10