Krásná literatura je již celá staletí neodmyslitelně spjatá s typografií. Jsou jedinci, kterým k plné spokojenosti postačují písma nainstalovaná do počítače spolu s operačním systémem. Times New Roman a Arial tak pro ně představují konečné typografické řešení. Na druhou stranu existují jedinci hromadící na discích tisícovky řezů jednotlivýc písem. Běžný uživatel se pak pohybuje zpravidla mezi těmito póly. Pokud pomineme finanční důvody, není důvod proč české knihy, noviny a časopisy sázet písmem nečeským, či aspoň proč se neseznámit s typografií českou.
Vhodnou startovací stránkou může být časopis Typo (http://www.magtypo.cz/), který vychází jako dvouměsíčník. Jak vyplývá z názvu, je věnován typografii, ale také designu a vizuální komunikaci. Čísla tohoto časopisu jsou přístupna ve formátu PDF a v tom čtrnáctém pak najdete například rozsáhlou stať o významném českém typografovi Vojtěchu Preissigovi (http://www.p22.com/terminal/preissigintro.html).
Mezi významné písmotvůrce současnosti, oceňované i ve světě, patří František Štorm (http://www.typophile.com/wiki/Frantisek%20Storm), jehož písma k sazbě knih využívají například nakladatelství Host (http://www.hostbrno.cz/) a VetusVia (http://www.vetusvia.cz). Jedná se však o písma placená. Štormova Střešovická písmolijna (http://www.pismolijna.cz/), ale nabízí zdarma ke stažení písmo Lido, a to dokonce v moderním formátu OpenType (http://www.printing.cz/art/fonty/opentype_uvod.html), které původně vzniklo pro plánovanou změnu typografie Lidových novin. Jedná se o písmo kvalitní, dnes již poměrně často užívané, a plně nahrazující poněkud okoukaný Times. Rozhodně zde neplatí úměra, že co je zdarma je špatné a méně kvalitní.
Jiným důkazem tohoto tvrzení může být třeba nedávno vzniklý časopis Plav (http://www.svetovka.cz), který je věnován světovým literaturám a překladu a svou tištěnou podobou navazuje na již dlouhou dobu fungující internetovou verzi (http://www.splav.cz/splav/). Časopis je totiž sázen volně dostupným písmem Gentium (http://scripts.sil.org/gentium), které obsahuje znaky řady abeced, a tak je lze bez problémů použít pro sazbu vícejazyčných textů. Časopis je navíc sázen volně dostupným programem LaTex (http://www.tug.org/), který má i přes poněkud obtížnější ovládání stále řadu příznivců a produkuje výstupy plně srovnatelné se současným vládcem sazecích programů Adobe InDesignem (http://www.adobe.com/products/indesign/).
Řadu informací o sazbě lze najít na stránkách studia Lacerta (http://www.sazba.cz), které mimo jiné stojí za grafickou podobou revue Souvislosti (http://www.souvislosti.cz/) a kde je v PDF ke stažení přichystána kniha Sto a jedna věta ke knižní úpravě Alberta Kapra (http://www.sazba.cz/pdf/typo101.pdf). Ale je zde celá řada dalších zajímavých stránek. K těm nejzajímavějším patří Typo.cz Františka Blažka (http://www.typo.cz) nabízející řadu článků a odkazů, z těch novějších pak Typomil (http://www.typomil.com). A nelze zapomenout ani na časopis Font (http://www.font.cz), který je sice zaměřen poněkud komerčně, ale na jeho stránkách si můžete objednat Typografický manuál Vladimíra Berana.
vyšlo v časopise Host 2005/8